Osvícení až do morku kostí
Rupert Spira vysvětluje, že objevením prázdnoty a pozorovatele naše cesta k osvícenému prožívání nekončí.
Cesta rozlišování nejsem toto, nejsem tamto - nás vede od přesvědčení „jsem něčím" k pochopení „jsem ničím". Cesta sjednocení - jsem toto, jsem tamto - nás vede od pochopení „jsem ničím" k pociťování a pochopení „jsem vším".
Cesta rozlišování je cestou, při které děláme rozdíly mezi tím, co je podstatou našeho Já a co nikoli. Cesta sjednocení je cestou lásky, v níž jsou všechny takové rozdíly nahlíženy jako neexistující. Objevujeme naše vlastní spojení se všemi zdánlivými objekty a vším dalším.
Tato cesta lásky vede k tomu, co bychom mohli nazvat „vtělené osvícení". Poznání pravé skutečnosti vždy přítomného Vědomí během tohoto procesu postupně proniká do našeho života, prostupuje a naplňuje tělo, mysl a svět svým světlem. Je to nikdy nekončící proces.
Od „běžné duality" k „osvícené dualitě" se dostaneme cestou rozlišování, tj. cestou oddělování. Od „osvícené duality" ke „vtělenému osvícení" se dostaneme tantrickou cestou sjednocení, cestou lásky a krásy.
Tyto tři stavy - běžná dualita, osvícená dualita a vtělené osvícení - nalezneme ve všech velkých duchovních a náboženských tradicích. V křesťanství je to ukřižování, vzkříšení a proměnění. V alchymistické tradici: diskriminace, iluminace a transformace. V buddhistické tradici: samsára, pak nirvána, a pak nirvána rovná se samsára; nejdříve forma, pak prázdnota a nakonec prázdnota je tvar a tvar je prázdnota. Jak řekl Ramana Maháriši: „Svět není reálný; pouze Brahman je reálný; Brahman je svět."
Nejdříve objevíme, že každá zkušenost se objevuje uvnitř a je pozorována otevřeným, prázdným prostorem Vědomí (Awareness).
Poté objevíme, že Vědomí není pouze prostor a pozorovatel, ale samá podstata, substance skutečnosti každé zkušenosti.
Tím, že rozdíl mezi Vědomím a zdánlivými objekty těla, mysli a světa mizí, nebo přesněji jsou nahlíženy jako zcela neexistující, vzniká uvědomování, že vše co jsme kdy znali nebo s čím jsme přišli do kontaktu, je uvědomování prožívání. Není to znalost „prožívání", protože toto prožívání se nenachází někde mimo samotné Uvědomování (Knowing).
My si prostě pouze uvědomujeme Uvědomování. Nicméně toto „my" nebo „já", které si Uvědomování uvědomuje, od něho není odděleno. Uvědomování si neuvědomuje nic jiného než samo sebe.
A tak všechno, co je kdy uvědomováno, je Uvědomování. Uvědomování, které si uvědomuje samo sebe. Je zde pouze světlo čistého Uvědomování.
--------------------
Autor článku: Rupert Spira, překlad: Pavel K., editor: Joshi
zdroj: ukázka z knihy The Ashes of Love, foto: Emily Goodman
--------------------
