Vnitřní revoluce - Adyashanti
Co je to vnitřní revoluce? Začátek revoluce není neměnný, je to živý stále průběžně pokračující vývoj. Nelze jej uchopit či vložit do nějakého určeného modelu.
Co je to vnitřní revoluce? Začátek revoluce není neměnný, je to živý stále průběžně pokračující vývoj. Nelze jej uchopit či vložit do nějakého určeného modelu. Ani neexistuje žádná cesta k této vnitřní revoluci, není ani předvídatelná a regulovatelná a má svůj vlastní život. Tato revoluce je oproštěním se od staré, opakující se mrtvé struktury myšlení a vnímání, pasti, v níž se ocitlo lidstvo. Realizace konečné reality je přímým a náhlým probuzením se do skutečné a pravé podstaty, která otevírá dveře možností vnitřní revoluce. Taková revoluce vyžaduje průběžné vyprazdňování ze starých struktur vědomí, a zrození živé a plynulé inteligence. Tato změna přemění celé vaše bytí: tělo, mysl a vnímání. Tato inteligence osvobodí mysl od jejích starých struktur, které jsou zakořeněné v totalitě lidského vědomí. Pokud se člověk nemůže osvobodit od starých podmíněných struktur lidského vědomí... pak je stále ve vězení.
Osvícení, o němž hovořím, není pouze uskutečněním ani pouze objevením naší pravé přirozenosti. Toto odhalení je pouze začátkem - hlavním předpokladem vnitřní revoluce. Realizace nezaručuje revoluci, ale jednoduše ji umožňuje.
Probuzení se do naší pravé přirozenosti nezaručuje nutně, že bude probíhat revoluce ve způsobu všímání si probíhajícího jednání a odpovědí na život. Okamžik probuzení nám ukazuje co je konečná pravda a stejně tak nám odhaluje hlubší možnost cesty ve způsobu života, který může být žit z nerozděleného a nepodmíněného stavu bytí. Ale okamžik probuzení nezaručuje tuto hlubší možnost, jak mnozí z těch, kdo mají zkušenost s duchovním probuzením můžou potvrdit. Probuzení otevírá vnitřní dveře do hluboké vnitřní přeměny, ale v žádném případě nezaručuje, že nastane. Ať už k ní dojde, nebo ne, závisí na mnoha faktorech, ale není nic důležitějšího a zásadního než opravdový a jednoznačný záměr pro pravdu nad a přes všechno ostatní. Tento opravdový záměr pro pravdu je tím, na čem nakonec závisí veškerý duchovní růst, zvláště když překračuje všechny osobní preference, programy a cíle.
Tato vnitřní revoluce je probuzení inteligence, nikoli zrození mysli, ale vnitřního ticha mysli, které jediné má schopnost vykořenit všechny staré struktury individuálního vědomí. Dokud se tyto struktury nevykoření nenastane tvořivé myšlení, činnosti, ani odpovědi. Pokud se nejedná o vnitřní revoluci, nic nového a svěžího se nemůže vzkvést. Pouze staré, opakované a podmíněné bude nadále bujet, v nepřítomnosti této revoluce. Ale náš potenciál leží mimo známé, mimo struktury minulosti, přesahuje všechno lidská ustanovení. Náš potenciál je tím, co může kvést pouze pokud nejsme držení v omezeních poznaného. Mimo oblast mysli mimo omezení lidstva podmíněného vědomím, lživými přesvědčeními které mohou být provolávány jako posvátné. A pramení to z posvátného, když nové vědomí se zrodí a odvádí pryč staré a přináší do života rozkvět živých a nerozdělených projevu bytí. Takové vyjádření není ani osobní ani neosobní, ani duchovní, ani světské, ale spíše tokem a rozkvětem existence mimo všechny představy ega.
Rozumějme, že skutečnost přesahuje všechny naše představy o realitě. Skutečnost není ani křesťanská, hinduistická, židovská, advaitová, ani buddhistická. Není to nic dualistického ani nedualistického, ani duchovní, ani neduchovní. Měli bychom vidět, že je více skutečnosti a posvátnosti v klasu trávy, než ve všech našich myšlenkách a představách o skutečnosti. Když vnímáme z nerozlišeného vědomí, najdeme posvátnost v každém projevu života. Najdeme ho v našem šálku čaje, v podzimním větru, při čištění zubů, v každičké chvíli života a umírání. Proto musíme opustit veškerou zásobu nashromážděného a podmíněného myšlení a nechat se zavést vnitřními prameny ticha do neznáma, kde všechny cesty končí, do toho místa, kde budeme neviní a čistí, kde nebudeme jen jednou, ale neustále.
Každý musí být schopen zůstat sám - v neznámu, bez jakéhokoliv vztahu ke poznanému nebo minulosti, nebo nějakého podmiňování. Člověk musí spočinout tam, kde nikdo nikdy dříve nestál, v úplné nahotě, nevinnosti a pokoře. Musí se postavit temnotě jejím bezdůvodným objetím, neochvějně a pravdivě ke skutečnosti za vším jástvím, ne jen pro tuto chvíli, ale na pořád a bez konce. Té realitě, která je posvátná, nerozdělená, zrozená do vědomí a začíná vyjadřovat samu sebe.
Překlad: Čala & koan
Líbil se vám tento článek? Dejte nám to najevo tím, že nás podpoříte!
Pokud si to můžete dovolit, podpořte i vy prosím tento web posláním malého daru, protože i malá částka v hodnotě 50 Kč pomůže! Pošlete prosím na číslo účtu: 670100-2202798937/6210. Děkuji moc, Joshi.
Témata tohoto článku: Adyashanti
