Přímé Prožívání

Nejdůležitějším nástrojem pro spuštění Probuzení do „ne-já“ je prozkoumání našeho Přímého Prožívání. Přímé Prožívání je to, co si právě uvědomujeme, tady a teď.

Pro účely našeho zkoumání můžeme Přímé Prožívání rozdělit na tři hlavní aspekty:

1) myšlení
2) vjemy (vidění, slyšení, čichání, chutnání, cítění (hmatové + kinestetické))
3) nepochybný pocit Živosti (přítomnosti, bytí)

Iluze oddělenosti je udržována proudem na sebe odkazujících myšlenek, které jsou založeny na našich minulých zkušenostech. Nejběžnějším vztažným bodem je myšlenkami vytvořený střed označovaný jako „Já“, „mě“, „mi“. Žádný takový střed však reálně neexistuje, a tyto „sebe-nálepky“ proto odkazují jen na další myšlenky nebo na nějakou část či charakter Prožívání.

Všímáním si Přímého Prožívání můžeme rozložit jakékoliv domněnky o oddělenosti nebo o „já“ a uvědomit si, že zde existuje jen Prožívání samotné. Myšlenky o Prožitku mohou samozřejmě existovat a mohou i pojmově a popisně oddělovat určité aspekty Prožitku na toto jsem „já“ a jiné na toto je „vnější svět“.  Takovéto myšlenky jsou však také jen částí tohoto Prožívání a tudíž sám o sobě existuje POUZE Prožitek samotný.

Můžeme se domnívat, že existuje nějaký prožívající, který prožívá. Tato domněnka je živena přesvědčeními, která vyjadřuje myšlenka „já prožívám“.

Během Přímého Prožívání můžeme tuto domněnku prozkoumat tím, že budeme hledat toto „já“. Existuje oddělené „já“, nebo existuje jen Prožitek, který samotné myšlení pojmově rozděluje způsobem: „já + to, co je prožíváno“?
Stejně tak se můžeme domnívat, že existuje nějaký vnímající, který vnímá vjemy. Tato domněnka je živena přesvědčeními, která vyjadřuje myšlenka „já jsem vnímající“.

Během Přímého Prožívání můžeme tuto domněnku prozkoumat tím, že budeme hledat tohoto „vnímajícího“.  Vidíme, že ve skutečnosti zde neexistuje žádný „vnímající“. Je tu jen vnímání a myšlení, které to rozděluje na „já“ + „tělo“ + „vnímání prostřednictvím smyslů“.

Zaslechneme nějaký zvuk a objeví se myšlenka „já slyším zvuk“. Můžeme to prozkoumat a zjistit, že zde není žádný posluchač zvuků, jen zvuk. Pokud je něco pocítěno a pokládáno za onoho posluchače, nebo za „já“, je to snad něco jiného než nějaký další vjem, myšlenka nebo pocit Živosti?

„Cítím své tělo, jak se dotýká židle“ říká myšlenka. Tak prozkoumáme Přímý Prožitek a zjistíme, že jsou tu vjemy, které jsou podle zvyku označeny jako „tělo“ a jiné vjemy, které označujeme jako „dotyk židle na těle“. Když prozkoumáme, kde se nachází toto „já“, které si tyto vjemy přisvojuje, nelze ho najít, protože je tu buďto jen nějaká myšlenka hovořící o „já“, nějaké vjemy nebo další aspekt Prožitku.

Můžeme vzít nějaký předmět a podívat se na něj. Mohli bychom říci: „Dívám se na tento předmět“. Poté tento závěr prověříme, jestli je v souladu s Přímým Prožíváním. Zjistíme, že je tu vjem vidění, a možná nějaké vjemy, které obvykle označujeme jako „hlava“ nebo „oči“, nebo dokonce další pocit-vjemy nazvané „tělo“. Můžeme se domnívat, že jsou neodmyslitelně oddělené, a že jedno je „já“ a to druhé je „to, co je pozorováno“. Když to prověříme, zjistíme, že tu nikdy není „já“, které se dívá, nikdy zde není pozorovatel ani vidoucí. Je jen vidění, jen cítění, jen Prožívání. Můžeme říci, že jde jednoduše o Prožitek prožívající sama sebe.

Díváme se hluboko dovnitř do Prožívání a vidíme, že domněnky o oddělenosti, „já“, „mě“, vnímajícím nebo prožívajícím jsou jen odkazy na Prožitek samotný. Ve skutečnosti zde není žádný oddělený předmět, jen vnímání samotné, a myšlenky, které tuto zkušenost popisují. Rozebereme všechny tyto domněnky o tom, že existuje nějaký pozorovatel, nebo dívající se, nebo slyšící, a zjistíme, že ve skutečnosti našeho prožívání existuje jen Prožitek, nikdy ne skutečné oddělené já.

Je tedy možné, že existuje jen Prožitek bez jakéhokoli odděleného prožívajícího?

----------------
Autor článku: Neil Jalaldeen, překlad: Jan
Zdroj: http://www.liberationunleashed.com/Article_Direct-Experience.html

Témata tohoto článku: probuzení, prožívání

Tisk

• Tweet