Posvátné ticho

Ticho, které nás probouzí k naší pravé přirozenosti, bývá také označováno jako Tiché vědomí, Věčnost, Bůh, Buddhova mysl, Kristovo vědomí, Univerzální vědomí, Posvátné nebo Svaté ticho, Přítomnost, Nepodmíněná láska, Já nebo Neznámo. Ale ať se snažíme jakkoli statečně, abychom mu přiřadili nějakou nálepku, slova na něj mohou pouze ukázat. Ticho prostě je.

První dojem z posvátného Ticha často získáme ve vznešenosti přírody. Stává se to spontánně, když se mysl ztiší v nekonečné prázdnotě pouště; na pláži, když slunce klesá pod obzor a zdá se, že ho pohltilo moře; nebo když se vydáme na túru do hor a narazíme na obrovskou prastarou sekvoj, která stála na zemi ve stejné době jako Kristus nebo Buddha.

Na sekvojích je něco magického. Před mnoha lety jsem se s nimi seznámila v kalifornském národním parku Sequoia. Tamní sekvoje patří k nejstarším a nejvyšším stromům na planetě. Když jsem se dívala na tyto klidné obry přírody, připadala jsem si velmi malá, nejen co do velikosti, ale i ve všech ostatních ohledech. Jejich vznešená přítomnost mi připadala posvátná. Jejich majestátní koruny se tyčily tak vysoko nade mnou, až se zdálo, že se vznášejí v prostoru. Cokoli jsem si myslela předtím, než jsem je spatřila, zmizelo; mysl byla klidná a pozorná. Tyto vzácné staré sekvoje jsou moudrými stařešiny Země a předávají nám tiché a ozdravné tajemství.

V tichu přírody se mysl může zbavit svého hlučného obsahu a pak na několik vteřin nastane vnitřní ticho, aby se mysl mohla sjednotit s neuvěřitelnou krásou a klidem toho, co vidíme. Je to tak krásné, až to bere dech, a možná vás to dokonce dojme k slzám. Skutečně ztichlá mysl otevírá srdce. To, čeho jste v takových tichých chvílích svědky, je souznění s duchovní krásou v centru vaší bytosti. Aniž byste si to uvědomovali, hledíte do svého vlastního vnitřního světla - světla Tichého vědomí - to jste vy.

Spřátelení se s tichou myslí - myslí, která není zahlcena hlukem myšlenek - otevírá prostor pro přítomnost Ticha. Podle mých vlastních zkušeností to začíná tím, že se zbavíte úzkosti a věnujete pozornost své vlastní pohodě. Pozornost a uvolnění umožňují jemnější vnitřní uvědomění. Vědomí, které je naprosto tiché, může zanechat dojem, který se vymyká popisu. Můžeme ho vnímat jako hmatatelné pole vibrací, které je zároveň zcela klidné, a přesto pulzující životem. Bylo také popsáno jako prostornost, která je zároveň prázdná i plná a v níž je matrice života láskyplná a celistvá.

Žít v tomto bezbřehém vědomí, nesvázaném s utrpením, které způsobujeme sobě i druhým, je tajemstvím mystiků a mudrců. Je to však jen "tajemství", protože nevěnujeme pozornost tomu, abychom byli vnitřně zticha. Sufijský mystik a básník Džalál al-Dín Rúmí to vyjádřil takto: "Existuje hlas, který nepoužívá slova. Naslouchejte."

Je-li však tato nekonečná a tichá Přítomnost v nás a ve všem, proč si ji vždy neuvědomujeme? Odpověď mystiků a mudrců zní, že se jí nevědomky bráníme, protože jsme většinu času uzavřeni ve svém intelektu. Intelekt si myslí, že zná duchovní pravdu, ale je to srdce, které ji chápe, protože je s ní zajedno. Právě rušivé vlivy myšlení nám brání tuto vnitřní pravdu vidět. Potřebujeme se vzdát toho, co si myslíme, že víme. Řečeno jinak, jednotný stav Tichého vědomí není něco, co můžete poznat pomocí intelektu. Je to odhalení tajemství, kterým jste. Probuzení do tohoto tajemství vás změní zevnitř.

Vnitřní vstřícnost vůči tomuto nadčasovému, láskyplnému vědomí nás otevírá naší vlastní celistvosti. To se může stát komukoli a kdykoli, mladému i starému, když je naše mysl velmi klidná a naše pozornost je bdělá, ale uvolněná. Vidění a naslouchání s klidnou myslí nás proměňuje. Je nám dán pohled na nadčasové a tiché tajemství naší vlastní pravé přirozenosti. A pak konečně skončí nekonečné hledání vnějšího naplnění.

Zdroj: Overweg, Cynthia. SILENT AWARENESS: The Revelation That Changes Everything.

Tisk