Nepochybuj o (své) Svobodě - Papadží

Óm. Ať je Mír a Láska u všech Bytostí ve Vesmíru. Ať je zde Mír, ať je tu Mír, Óm Šánti Šánti Šántí. Namaskár.

Vítejte na Satsangu.  

Kdo jsi? Kdo jsi? Odkud jsi přišel(a)? Mnohokrát jsi přišel(a) a mnohokrát ses vrátil(a). Nikdy jsi se nepokusil(a) zjistit kdo jsi. Kdybys to udělal(a), nikdy by ses nevrátil(a) do bídy této sansáry. Když poznáš kdo jsi, karma přestane tvořit, sansára existovat. Vrátíš se do svého původního stavu — k Bytí, Existenci, Štěstí. To je to čím jsi. To je to čím se staneš. Takže takto to uděláš — je to snadné.

Dovol mi představit ti o co jde. Nejprve zjisti, kdo se dívá. Zeptej se sebe: "Kdo se dívá?" Zjisti, co vidíš. To, co vidíš je objektem a ten(ta), kdo se dívá subjektem. Pozorovatel — subjekt — musí být od objektu oddělený. Je tím, kdo objekt vidí. Objektem je to, na co se díváš. Pozorovatel pozoruje objekt — není objektem. Můžeš vidět cokoli: koně, krávu, auto, budovu nebo cokoli. Nejsi tím. Díváš se.

Když pocítíš vlastní tělo, můžeš si pomyslet, že jsi tělem, ale ty jím nejsi. Uvědom si: "Vidím tělo", takže jsi tím, kdo je vidí. Tady děláváš chybu: staneš se tělem a zapomeneš na to, že jsi pozorovatelem. Staneš se objektem. Když řekneš "Konám. Vidím. Ochutnávám. Dotýkám se. Cítím. Slyším.", ztrácíš orientaci a stáváš se tělem — pozorovatel již od něj není více oddělený.

Cokoli lze spatřit je objektem, takže když položíš své tělo za objekt, kdo jej vidí? Když vidíš tělo, stane se objektem. Cokoli lze vidět je objektem. Když vidíš své oči (v zrcadle), jsou objektem, když vidíš své ruce, jsou objekty. A co mysl? Velmi dobře víš, že když tvá mysl trpí, není v míru. Znáš aktivity mysli. Víš, že "Nyní přemýšlím nebo nepřemýšlím". To znamená, že jsi si rovněž vědom(a) aktivit své mysli.

Jsi něčím jiným než je mysl. Nejsi myslí. Nejsi ani tělem ani myslí. To samé platí o fungování smyslů. Když pracuješ, jdeš nebo mluvíš, víš velmi dobře: "Pracuji, mé ruce pracují". Velmi dobře víš, že nejsi rukama, něco je pohání k práci. Jsi něčím odlišným od pohybu těla. Nejsi ani tím.

Nyní posuď intelekt. Rozhodneš se: "Musím něco dělat. Musím jet do Lucknow." Rozhodl(a) ses a teď jsi tady. Vedl(a) jsi intelekt k rozhodnutí: "Pojedu do Lucknow", tak následuješ intelekt. Takže používáš také intelekt a velmi dobře víš, že ani intelektem nejsi. Zjisti kdo jsi — tady a teď. Nejsi myslí. Nejsi ani pránou — dýcháním. Víš velmi dobře, že dýcháš dovnitř a ven, nádech s vydechováním. Můžeš cítit: "Nadechuji se a vydechuji". Také tu aktivitu znáš. Kdo sleduje dýchání — nádech a vydechování? To vše patří tělu. Takže kdo jsi? Nejsi žádnou z těchto funkcí.

Budeš se muset zeptat sebe sama "Kdo jsem já?" To je proč jsem se tu sešli, abychom to pochopili, nikdy předtím jsem to neudělali. Tuto otázku je třeba zodpovědět, ale my jsme jí zatím jen odkládali. Každý ji odkládal milióny let. My ji zde neodložíme. Není na to metoda či praxe. Jen zjisti: "Kdo jsem já?" To není metoda, praxe ani sádhana. Je možné to udělat jen zde a nyní — v této chvíli — protože je tu Já. Osvícení znají své Já — vědí "Kdo jsem já". To je osvícení. To je moudrost. To je štěstí. To je existence. To je život. To je pravda. Tato pravda není nijak daleko — je tvým vlastním Já skrze které hledáš pravdu a svobodu. Není odsud nijak vzdálena. Je uvnitř tebe, blíže než tvůj dech. Je za sítnicí tvých očí, ji neuvidíš. Nemusíš se dívat ven. Je za sítnicí, je tím přes co oči vidí.

Nemusíš vynaložit úsilí. Když zanecháš všech svých aktivit, bez jakéhokoli přičinění, bez přemýšlení o čemkoli — když nepohneš jedinou myšlenkou z myšlenkové základny, v ne-pohybu, bez pohnutí myslí, bez nastartování jediné myšlenky — jsi ihned svobodná(ý). Když dáš vzniknout sádhaně nebo praxi, když půjdeš do jakéhokoli centra nebo ášramu, k jakémukoli učiteli, na libovolnou duchovní pouť nebo kamkoli do kostela, když se pomodlíš jakoukoli modlitbu, tak to odložíš. To už jsi dělal(a). Buď volná(ý) od všech těchto aktivit právě nyní. Protože: volná(ý) jsi vždy byl(a), jsi volná(ý).

Nemůžeš dosáhnout ničeho jiného než toho čím už jsi. Cokoli nově dosaženého nebo poprvé získaného — cokoli co je pro tebe nové — jistě ztratíš, protože to zde dříve nebylo. Vše co je pro tebe přirozené je zde již teď. Nechtěj získat něco nového, nebo získat něco, co tu již není. To není správným přáním. Lidé si myslí: "Na konci sádhany budu svobodná(ý)". Ale tak to není. Hledal(a) jsi něco jiného, ne svobodu. Svoboda je tu stále. Když vyvineš úsilí k praktikování sádhany, zamaskuješ, zahalíš pravdu. Budeš muset odekrýt toto zahalení, protože jsi to byl(a) ty, kdo je použil. Toto zahalení odkryješ jen s úsilím. A když všechno úsilí pomyne — když všechny pokusy, všechny druhy záměrů, myšlenek a dojmů opadnou — zeptej se sám(a) sebe: "Kdo jsem já?" Určitě najdeš odpověď.

To je způsob, jak se dosahuje svobody: Jsi již svobodná(ý). Jen jednou jak to od učitele uslyšíš, budeš svobodná(ý). Když ti nikdy neříká cvič. Když můžeš slyšet učitele, který není lhářem, který mluví pravdu a když skutečně hoříš pro svobodu, stačí to slyšet jednou a být svobodná(ý). Pokud nejsi opravdová(ý) a učitel autentický, nebude to fungovat. Budeš muset cvičit, pokud je někde něco špatně. Jaké cvičení? Vždy, při všech činnostech, chůzi, ve spánku, při snění, bdění, stání, sezení, ležení, budeš opakovat mantru. Mantry můžu také doporučit, jako druhé nejlepší. Pokud budeš tuto mantru opakovat od teď po okamžik svého posledního vydechnutí, zaručuji ti, že se znovu nenarodíš. Neupadneš do žádné hrobky.

Co je to za mantru? "Jsem svobodná(ý)!" Cvič jí pokud mi nevěříš. Pokud máš uši, pokud toužíš po svobodě a cítíš, že jsem důvěryhodný, když ti říkám, ze jsi svobodná(ý), tak to přijmi! Slyš to jen jednou v životě a buď svobodná(ý).

Pokud nepřijmeš co říkám, dám ti druhé nejlepší cvičení. Budeš muset cvičit s každým dechem — s každým dechem bdělého stavu, snění a spánku do posledního vydechnutí. Pak ti zaručuji, že se znovu nenarodíš do této bolestné sansáry. Slyšet to jednou postačí. Není problém být ve světě svobodná(ý). Žil(a) jsi 8.4 milióny let v různých živočišných formách. Tento cyklus zabral asi 35 miliónů let a každý z nás prošel mnoha těmito cykly. Tak se rozhodněme, že se už nevrátíme. Ti kdo jsou tady representují 6 biliónů lidí dnešního světa, nepočítám-li v to zvířata, ptáky, plazy a červi. Z 6ti biliónů je nás tu sotva hrstka. Téměř nikde na světě ti ani nedovolí říci: "Chci být svobodná(ý)". Když řekneš "Jsem volná(ý)" nebo "Jsem Bohem", dají tě do vězení nebo ukamenují. Těch málo co si řekli: "Jsem svobodná(ý)", bylo ukamenováno nebo skočilo na kříži. Jsem rád že máte svobodu vyjadřování! Jste šťastní. Narodili jste se ve šťastné rodině, štastné zemi která vám dovolila přijít do jiné země hledat svobodu. Jste dvakrát šťastní. A já věříím, že se domů nevrátíte stejní, jako jste odešli. Mám dobré výsledky. Je to poprvé v historii. Každý den ke mně chodí lidé a říkají "Jsem volná(ý), jsem volná(ý)". Přichází ze všech míst na zemi a říkají mi: "Jsem v míru. Viděl jsem mír. Jsem velice šťastná(ý)!". Vyjadřují to mnohými způsoby. To se ještě nestalo.

V dávných staletích cvičili lidé mantry (tapas) nepřetržitě po tisíce let, ale máme velmi málo příkladů osvícení — jen co lze na prstech jedné ruky spočítat. Museli bychom jít o tisíce let zpátky, abychom našli nějakého světce, o kterém bychom řekli, že mluvil o svobodě, jako Džagnavalku (Jagnavalka), Vašištu (Vaishista) nebo Budhu (Buddha). Ale nyní, jsem tolik šťastný, že vidím se tu objevovat tolik budhů. Bez sezení pod stromem bódhi se stávají buddhy. To se děje v tomto století, protože není čas jít do jeskyní. Hory jsou znečištěny. V Kašmíru, ve 22,000 stopách stojí armády se zbraněmi připravenými k zabíjení. Jak bys meditoval(a) mezi dvěma armádami? Je to ze všech časů nejlepší čas, i ve tvém vlastním příbytku — zavři jen oči a medituj. Hledej uvnitř sebe. Není proč chodit někam ven, protože Mír nikde nenajdeš. Vše je znečištěno — nemáme ani čerstvý vzduch. Oceán je znečištěn, řeky jsou znečištěny, hory znečištěny, jídlo je znečištěno. Co se s tím dá dělat? Není možné ani cvičit jógu. K józe potřebuješ velmi sattvické jídlo, které není dostupné.  Délka života se zkracuje, tak je si třeba pospíšit! Nikdo ještě neviděl zítřek.

Dnes je nejlepší den. Lze vyhrát svobodu právě nyní. Nedoporučuji žádnou praxi. Nedoporučuji cvičit ani jedinou minutu. Jen nyní, v této sekundě, polovině sekundy, polovina poloviny sekundy postačí. Kdykoli dnes — ale dnes, nyní — buď svobodná(ý).

Jen mi naslouchej. Jen věř tomu co ti říkám, když říkám, že jsi svobodná(ý). Nepochybuj o tom.

Pokud chceš pochybovat, budeš potřebovat praxi. Je to na tobě.  

6.listopadu 1991
———————————————————————————————————————————————————————
přeloženo z http://www.SatsangBhavan.net/main.htm, překlad Míša.

Témata tohoto článku: Papadží

Tisk

• Tweet