Jaké to je žít bez hlavy - Richard Lang
Kdybyste potkal někoho, kdo nikdy neslyšel o metodě bezhlavé cesty, jak byste mu ji popsal? O životě "bez hlavy" vypráví Richard Lang.
Když jsem viděla poprvé svého kolegu Joshiho, jak v rámci příprav na seminář Bezhlavá cesta vystřihuje ze čtvrtky oválek velikosti lidského obličeje, říkala jsem si: Legrácky, legrácky... Její smysl jsem plně pochopila až při čtení stejnojmenné knihy Richarda Langa. A začala se na rozhovor s Richardem těšit. A pak přišel - minikurz bezhlavé cesty online pomocí videorozhovoru...
A ani v něm na sebe legrácky nenechaly dlouho čekat; třeba když Richard natáhnul ruce kamsi za web-kameru, což v důsledku vypadalo, jako by je natáhnul přímo ke mně někam za mou hlavu, aby demonstroval „neexistenci rukou, protože nejsou v mém zorném úhlu pohledu“. Chvíli tam něco kutil a pak je znovu vytáhnul - nikoliv s králíky z klobouku jako kouzelník Pokustón, ale s malou peněženkou. O tu ale vůbec nešlo; v tu chvíli jsem vnímala dvě věci: jednak jsem plně pochopila, co znamená „bezmezný prostor místo naší hlavy, ve kterém existuje úplně všechno“, třeba ta malá peněženka; a jednak jsem zjistila, že paměť těla je neskutečná! Moment překvapení a bušící srdce z „kouzla“ funguje i po pětadvaceti letech! ... Takhle rozverný skype-rozhovor jsem dlouho nezažila.
Pokračování rozhovoru v magazínu Maitrea zde.
Zdroj: Magazín Maitrea, Rina Komorádová
Témata tohoto článku: bezhlavá cesta
