Druhá advaitová show

V této show si Cameron povídá s Bobem a zvláštním hostem Fredem z Coloráda o denodenní zkušenosti zmizení konceptu individuality (ega) a o tom, jaký je život po nahlédnutí konceptu "svobodné volby" jako iluze.

Toto je překlad rozhovoru Camerona Reillyho a Boba Adamsona uveřejněného 21.srpna na stránkách The Podcast Network. Poznámka: Otazníky označují místa která jsem neuměl přeložit.

Cameron: A nyní z Podcast Network.. vítejte na advajtové šou. Jsem tu s Bobem a pěkně se smějeme, sedíme tu s Fredem, Fred přijel na návštěvu z Coloráda. Tak Bobe.. kde bych dneska začal? Ehm.. myslím si, že.. jedním z problémů, který je běžný, když se lidé začnou zajímat o filosofii neduality je idea, že nevybírání si nebo nemání preferencí nebo nespatřování sebe sama jako odděleného od dění ve vesmíru by mohlo vést nebo povede k tomu, že lidé přestanou žít ve světě kolem, což je samozřejmě něco co většina lidí shledá nežádoucím nebo nepraktickým, s tím, že "mám život který chci žít, mám rodinu, práci, musím pracovat". Ale, mojí zkušeností během posledních 15 let ze znaní tebe i svého osobního života je, že život pokračuje, stále se něčím zaměstnáváš, opatruješ vyrůstající rodinu a obchody. Takže, pokud to nutně neznamená vyhýbání se aktivitě, co je denodenní zkušeností někoho, kdo nevidí žádné oddělení mezi sebou a okolním vesmírem, jaké je tvé denodenní prožívání?

Bob: No, jestli to můžu popsat tak to funguje stejně jako v přírodě, nikdo tu není, kdo by to vyjasnění zaznamenal, to je stejné jako Cameron, myšlenka já jsem Cameron zmizí. Pokud, pokud tu není žádná entita, žádná entita s nezávislou povahou, tak život, tato aktualita nebo energie JE ŽITA. Tam kde předtím žila myšlenka kterou vystřídala myšlenka že opouštím tuto myšlenku že žiji, tam bylo hodně odporu, hodně boje a konfliktů.. které se objevují díky tomu přesvědčení, že na "já" něco je. A přitom zde nic není, jsi samou touto životní esencí i když se "já" objevuje a manifestuje.. ? ..vše přichází a odchází, kolem, tomu říkám.. ? ..věci se dějí, vykonávají, co bych ještě řekl, věci se stále dějí, není tomu nikde konec.

Cameron: Takže život se nezastaví jako důsledek porozumění, život pokračuje.. ale mně přišla na mysl analogie s tím, když jsem tě slyšel mluvit o odstranění konceptu jednotlivce nebo identity, která dělá tyto akce.. s odstraněním ničení nebo znečišťování těla, které má za následek nemoci nebo potíže (poruchy) těla, je to co říkáš, že odstranění tohoto konceptu individuality odstraní mnoho z těchto strachů, pochyb, problémů života které jsi pociťoval před potkáním Nisargadatty?

Bob: To není o odstranění konceptu individuality, koncepty nelze odstranit. Jde o vidění konceptu jako konceptu, že je to jen koncept, nějaká nezávislá povaha, to je koncept a pak je život volný a může volně plynout, což mohl vždycky, i s přítomným konceptem.. koncept se může připomínat, ale, jak říkají všechna ta písma, není na tom zrnko pravdy, pravda tě osvobodí, osvobodí od konceptu nebo idee nebo limitujícího faktu který není pravdivý.

Cameron: Myslím, že jsem v jedné z těchto knih četl (ukazuje zřejmě na nějakou knihu na stole) o čištění zrcadla. Říká ti to něco?

Bob: To je ve všech těch budhistických textech, myslím, zrcadlo není nikdy znečištěné.. ani jakékoli jeho zrcadlení. Takže je není třeba čistit.

Cameron: Takže toto pochopení, že identita je konceptem, je zde cokoli co bys lidem doporučil aby dělali aby to pochopili, nebo je toto rozeznání samo o sobě dostačující?

Bob: Je třeba to nahlédnout a zjistit osobně, ..? ..šlo-li by něco někomu (komukoli) doporučit, tak by to znamenalo, že tu je někdo komu by bylo možné něco doporučit a že je něco jako oddělená osoba..

Cameron: Takže, když za tebou lidé přijíždí, aby si o tom promluvili, jako tady Fredie který přijel z Coloráda, co jim říkáš aby dělali? Dáváš jim mantru, aby si ji opakovali, chceš aby si pročistili čakry, aby si připravili kreditku a dali ti spoustu peněz, aby sis mohl koupit ferrari, co děláš?

Bob: Tak za to bych to mohl dělat.. :-))

Cameron & Fred: :-)

Cameron: ..pošlete ferrari prosím na.. B

ob:
Fred si myslí, že po něm teď nebudu nic chtít.. ale, to je vše co můžeš udělat, odkázat je, aby se podívali zpět tam, kam se pravděpodobně ještě nedívali.

Cameron: Takže ani cvičení nebo postupy, kterí se teď hojně prezentují, chceš jen aby se (po)dívali?

Bob: Ne, praxe, cvičení zaměstnávají nějakou mysl aby cvičila a ta.. ?..takže jen se dál a dál dívejte, je-li tu něco, co má oddělenou povahu.

Cameron: Pojďme si nyní povídat trochu s Fredem.. Frede, pověz nám tu trochu o tom, jak jsi přišel k Bobovi, co tě k němu přivedlo?

Fred: Nevím, neměl jsem na výběr, prostě se to jen stalo.

Cameron: Jen jsi se jednou přistihl v letadle jak si říkáš, hej, někam jedu..

Fred: Ne, já jsem shledal jak si přeju potkat Boba, ale já jsem si tuto myšlenku nevybral. Pak jsem si koupil lístek a přijel jsem, ale ta původní myšlenka, že jej chci vidět, to nebyla má volba, jen se objevila.

Cameron: Odkud se objevila?
Fred: Odnikud.
Cameron: A kde je teď?
Fred: Nikde. (ten si četl Papadžího :-)), pozn.př.)
Cameron: A jak jsi poprvé potkal Boba, jak jsi se poprvé setkal se Sailorem Bobem Adamsonem?

Fred: Strávil jsem mnoho let cvičeními. Třeba budhistické praxe a dostal jsem se k tomu, že jsem se mohl stát Bódhisattvou, což jsem dělal..

Cameron: To znamená co?

Fred: To je když odložíš osvobození pro zisk všech žijících bytostí, takže dáš sebe na poslední místo a chceš pomoci každé cítící bytosti k realizaci předtím, než dosáhneš ty svou. Ale toto úsilí skončilo s učením o prázdnotě, Mahájanovým učením Budhismu, které říká, že vše je prázdnota, že není nic než sebe si uvědomující prázdnota, takže já jsem se zeptal svého učitele, kdo že se zde snaží, když tu je jen prázdnota a není tu žádné já, které by mohlo usilovat a nemohl jsem najít odpověď na mou otázku a to podkopalo naprosto vše co jsem dělal, všechny má různá 15ti letá cvičení, protože.. já jsem nemohl najít žádné já, které by dělalo praxi. Takže já jsem začal, teda já, byl tu ten zájem, volání najít něco co by potvrdilo tu pravdu, že vše co je je vědomí, vše co je je prázdnota, ta co je jedna bez druhého a z těch tisíců hlasů co jsem našel na internetu, knih, všeho my dávalo smysl jen 6 a Sailor Bob byl jedním z nich. Takže tady jsem.

Cameron: Excelentní. Je zajímavé slyšet, že to rozeznání toho, že tu není žádné já bylo tak evidentní, když jsi se je jal prozkoumat.. víš, já si pamatuji jak o tom Bob přede mnou před 15,17 lety poprvé mluvil, bylo to tak zřejmé, pro mně, že má pravdu, v tom co říká a přitom to jde tak proti tomu všemu podmanění a jakmile se zorientuješ, je to tak zřejmé jako nos mezi očima, jo.. takže, Bobe, když k tobě lidé přijdou a není to to bezprostřední rozeznání, proč tomu tak je, proč někteří lidé vidí jasně, že to je zřejmá pravda a přitom mají potíže s přijmutím, realizací, že ego je jen mentální konstrukcí?

Bob: No, podmínkou této důvěry je víra, že je ego skutečné a ta idea, že jej můžou nechat jít, zanechat.. to může být někdy dost hrozné až frustrující, pro některé lidi. Zvláště pro ty kteří cvičili a dělali praxe, a mnoho lidí co dělalo praxe po mnoho mnoho let a zkoušelo mnoho věcí si uvědomí, že z toho všeho, jsou to inteligentní lidé, uvědomí si, že nenajdou odpověď v mysli (nebo cvičeních?).. ?..a že se dívali špatným směrem. A pak je to o to snadnější to vidět, není to záležitost cvičení (tréninku) nebo čehokoli, je to věc jen otočení se a dívání se jiným směrem, jestli ti to pomůže (mluví na Freda). A to nikdo neudělá, to se jen.. stane.

Cameron: Ve většině náboženství a filozofií světa, Bobe, je cítit nedualita? Po pohledu na hlavní světová náboženství, zjistil jsi, že zakladatelé těchto náboženství měli stejnou nedualistickou zkušenost o které se snažili komunikovat?

Bob: Ano, většina měla, ale náboženství nezaložili zakladatelé, náboženství je založené na základě mnoha jmen a tak podobně, tito lidé zestárli a než se objevili zápisy jejich slov, uběhla spousta času, něco z toho se ztratilo, ale když se na to dobře podíváš, uvidíš, že je v tom ještě hodně pravdy. (nevím jestli jsem tuto větu přeložil dobře, možná měla mít úplně opačný význam :-)

Cameron: I když čtu starý zákon, úvod do knihy Genesis, když jsem se dostal k nedualitě, tak jsem si to prošel, zdá se to být doslovným zápisem naléhavosti dualismu. "Na začátku bylo slovo.. a z něj vše povstalo." Myslíš si, že je úvod do bible skloubením duality a neduality?

Bob: Ne, když se na to podíváme jinak, "Na začátku bylo slovo.. a to slovo bylo od Boha a to slovo bylo Bůh." je tam, tj. nic nebylo stvořené slovem, které vzniklo, vše bylo stvořeno před tímto slovem.. jinými slovy, je to stále Bůh, jen je to pojmenované, dáme věcem názvy.. ale i když dáváme věcem jména, nic skrze to není vytvořené, všechno vytvořil(a) On(a), ta jediná esence, a my pojmenujeme a díváme se na názvy a věříme, že existují a jsou stejně hodnotné jako esence na které stojí.. ?

Cameron: Ano, pamatuji si, krátce potom, co jsem tě potkal což mne přinutilo podívat se na to, co nebo kdo jsem byl, že čím jsem šel hlouběji, tím jasněji jsem viděl, že to byla jen kolekce slov, směs jmen a zkušeností, a co jsem si uvědomil bylo, že všechny ty věci byly mentálními konstrukcemi a ty jsi je ze mně setřásl, no a nyní, kdo jsem já, že? Je opravdu těžké najít dnes něco, o čem můžu říct, to jsem já, zdá se mi, že je to jen směs slov a konceptů.

Bob: Je to jak říkáš. Když je všechny odstraníš, nemůžeš říci kdo jsi, ať se snažíš sebevíce, nemůžeš říci kdo jsi, ale můžeš negovat, co nejsi. Jinými slovy, nemusíš o sobě ani říci nebo pomyslet si slovo, a nerozpadneš se nebo nezmizíš, beze jména. Takže je tu něco, čemu lze říkat různými slovy, například živoucnost, žití nebo jakkoli chceš, to tu je.

Cameron: Hmm. tak jak jsi řekl, je zcela jistě snazší mluvit o věcech o kterých vím, že nejsem já, vím, že kdybych například ztratil nohu, tak bych dál žil, byl dál vědomý, jsou lidé, kteří ztratili všechny své údy a dále žijí, jsou stále vědomí, vím, že kdybych si vzal své jméno a a přestal věci nazývat jmény, tak bych dál fungoval, byl bych dál vědomý. I po odebrání tohoto konceptu volby, když jsem více než před 15 lety přestal věřit na koncept svobodné volby, život dál funguje. (Na Freda) Bylo by na to velmi zajímavé znát tvůj názor, protože ty jsi obchodník, máš svůj obchod a přitom nevěříš na svobodnou volbu, vybírání si. Jak někdo funguje jako obchodník a přitom nevěří na svobodnou vůli?

Fred: No já bych rád věřil na volbu, ale nemám na výběr.. :-))

Cameron: No to je skvělé.. :-)

Fred: Obchod musí fungovat.

Cameron: Co tedy provozuje obchod?

Fred: Co pohybuje přírodou, co dává slunci svítit? Je potíž v jazyku, že, když mluvíš o nějakém viditelném subjektu, odkazuješ na neviditelný objekt, a to se zdá, že se děje, zdá se, že je to skutečné, ale je to jako sen. Ve snu se ti zdá, že tě honí pes a že mu utíkáš, ale on tu žádný pes není, není tu žádné já, nikdo tě nepronásleduje, je to jen sen. Takže, pokud přemýšlíš o této realitě v tomto smyslu, zdá se, že je tu osoba Fred která provozuje obchod jménem ".." a jsou tu zaměstnaní lidé, kteří tam pracují.. tak to vypadá, takže jakmile vstoupíš do Matrixu, zdá se, že je tu svobodná vůle, že jsou druzí lidé, pohyb a vše je to krásná hra, i když jde o Matrix, takže uvnitř Matrixu nemám problém s učením, svobodnou volbou, děláním rozhodnutí a mluvením o sobě, ale to je v Matrixu, jakmile se napojíš, staneš se jeho součástí, ale když si pamatuješ (vzpomerneš), kdo skutečně jsi, jsi Matrixem, nejsi.. jsi jako snem, ne nějakou povahou v něm, ve snu to čím jsi nic neznamená.

Cameron: Jsi sněním (sníš)..

Ferd: Jsi sněním, přesně, snění není charakterem ve snu. A charakter se nikdy neprobudí. Charakter si nikdy nic nezvolí. Věci se ve snu dějí, ale, to sám sen se děje, nic víc. Takže, je to tak, běžný život je stejný, nebe je modré, objeví se duha, dělají se rozhodnutí, uzavírají nebo neuzavírají obchody, zákazníci si volí službu nebo jí dál nechtějí, věci se dějí, a, samozřejmě, zákazníci věří, že si volí své služby a prodejci věří, že dělají rozhodnutí a tvoří povahu služeb, které nabízí, a to je vše Matrix. Je to krásné a fungující, jako život. Není v tom problém. Ale není nikdo kdo by to dělal, jen se to odehrává.

Cameron: Víš, já si myslím, že.. (Bob něco říká).. jo, je to dost (?), vždy mne zajímalo, jak lidé zřídka akceptují ten koncept, že nekontrolují své trávení a že nekontrolují proudění krve v žilách a že nekontrolují strukturu svých buněk, že nekontrolují ten fakt, jak bylo jejich tělo po početí tvořeno. Je tolik různých věcí, že nekontrolují tlukot svého srdce, jak jim vyrůstají nehty.. víš, ještě rádi přijmou, že nemají žádnou kontrolu nad těmito procesy, ať jde o cokoli, že jen následují fungování přírody. Ale když přijde na přemýšlení, a dělání rozhodnutí, je to neuvěřitelně komplexní diskuze, kterou lidé zamítají, obvykle, aby uznali tento fakt. Když jse jich dokonce zeptáš, "no tak mi řekni, jak jsi stvořil myšlenku, vysvětli mi fyzický proces, který jsi podstoupil, aby jsi vytvořil myšlenku." Řeknou nevím, nemám ponětí.. a pak řeknu, jak můžeš tedy pokládat za svou kontrolu to, o čem nemůžeš ani řici, jak to děláš? "No, já prostě.. musím mít kontrolu." Pro většinou je prostě neakceptovatelné přijmout, že nejsou kontrolujícím prvkem v tomto procesu. A přitom vše další co se děje s jejich tělem, víte, říkám s jejich tělem, víte co tím myslím, vše ostatní co se děje, o tom s takovou radostí řeknou, že to je nějaké vědomí, které se děje fungováním přírody. Takže Frede, co ty říkáš je, že tvá zkušenost, život, myšlení, žítí bez usilování, jak jsi řekl před nahráváním Bobovi je jako spontánní a svobodné objevování se biologických procesů, které se obevují ve tvém těle, je to jen další autonomně fungující proces.

Bob: Zajímavé je, když se podíváš a pokusíš se dívat tam, odkud to přichází, nemůžeš najít místo odkud to přichází. Takže jsi řekl, že se to vrací k prázdnotě, vyšlo to z prázdnoty, kde to je a probíhá a vrací se zpátky k prázdnotě, protože nelze říct, že se nějaká věc vrací někam jinam. Takže, když se objeví myšlenka, okamžitě se zanoří, rozplyne se, rozplyne zpátky k Tomuto.. takže jednou cestou je (za)nechat myšlenky, pokud si to přeješ, takže myšlenky, teorie, se zanoří zpět odkud přišly, vezmeš-li je co nejdále můžeš a necháš jejich analyzování rozpustit, vyprázdnit.

Cameron: K tomu již není co dodat, Frede, Bobe, děkuji.
Fred & Bob: Děkuji.

Zdroj: http://advaita.thepodcastnetwork.com/
Připravil: Míša

Témata tohoto článku: advaitová show

Tisk


Přidejte komentář k článku: