Kdo je Lodewyk, odkud pochází a co učí?

Narodil se v roce 1952 v Amsterodamu, dnes je duchovním učitelem, který se probudil díky milosti svého indického Mistra, bhakty swamiho Hanse Radže Maharadže.

Lodewyk se nedá obsáhnout rozumem, když ale zakusíme a prožijeme jeho lásku, jeho humor, jeho spontánnost a autentičnost, pohne a otřese to námi, zasáhne nás to až v nejhlubším nitru. Jeho pozvání, abychom spolu s ním popošli kousek cesty k Pravdě, vyžaduje důvěru a změní náš vnitřní i vnější svět. Je to cesta z nutkavého ulpívajícího myšlení k vnitřnímu míru a k všeobjímající Lásce.

Jeho naukou je svoboda: žádná poučování, žádná dogmata, žádné instrukce, jak se chovat, nic, co by člověk musel dodržovat, jen vědomý současný okamžik.

Jako junior hrál v mládí fotbal v místním římském fotbalovém klubu. V šestnácti hippie, později narukoval do holandské Woodstock army a v roce 1988 byl graduován v oboru hotelové administrativy. Po úspěšné kariéře v hotelu a v restauračním byznysu, v den, kdy mu bylo čtyřicet, zažil hlubokou duchovní transformaci. To naprosto změnilo způsob jeho života a nakonec ho to v roce 1994 přivedlo do Rišikeše v Indii. Tam potkal poměrně neznámého tradičního indického gurua swamiho Hanse Radže, který se stal jeho duchovním učitelem a instruktorem a díky jeho pomoci Lodewyk dokázal uskutečnit svou pravou identitu.

Lodewykovo učení a vedení v podstatě neobsahuje nové informace a znalosti, mnohem víc v něm jde o demontáž starých idejí, které jste nashromáždili ve své hlavě. Týkají se převážně představ, jak dosáhnout takového způsobu života, který by přinášel víc štěstí a spokojenosti. Ve všem, co dělá, i ve způsobu, jakým žije, je skutečně důležité jen jedno: neustálé a neúnavné vztahování se k pravdě. Není to člověk vhodný pro ty, kdo se zajímají o úspěch v příjemné oblasti ezoterních energií nebo kteří se cvičí v mentální masturbaci. Na druhé straně pro ty, kdo opravdu chtějí změnit svůj život a velice dychtí prozkoumat to, co leží hlouběji než dramata ega, je to nanejvýš povzbudivý, humorný, srozumitelný, přímý a milující přítel, instruktor a učitel.

*

(Výbor ze satsangu s Lodewykem):

Tazatel: Co znamená satsang?

Lodewyk: Satsang je slovo ze sanskrtu, je to odborný literární pojem z dávné Indie. „Sat" znamená Pravdu, „Sang" je společenství. Společenství je mnohem víc než jen komunikace; je to společenství ve vzájemném spojení. Ve spojení s čím? S nějakou pěknou ženou nebo hezkým mužem? To by byl docela dobrý začátek, je to ale mnohem víc. To, co je rozhodující, pro mě nejsou slova; probíhá tu ještě něco jiného, co je za slovy, co se vymyká jakémukoliv popisu. Pokud jsi tomu přístupný, jsi na tom dobře. V přítomnosti pravého učitele se v tobě cosi utiší. Nemusíš pro to udělat nic, není nutné, abys meditoval. Můžeš být veselý nebo vážný, cokoliv.

Nemám žádnou nauku. Kdybych nějakou měl, mohl bych přitáhnout mnohem více lidí, protože oni chtějí něco dělat, mít nějaký cíl, aby mohli během konkrétní doby něčeho dosáhnout. Já říkám, všechno je tady - teď! Nic víc není. Tady - to je všechno, co existuje!

Byl jsem naprosto obyčejný člověk, když jsem potkal svého gurua swamiho Hanse Radže Maharadže. Teď jsem ještě obyčejnější. Celý život jsem pracoval, nehledal jsem žádného gurua. Byl jsem sám svým guruem. Protože jsem jednoho dne přišel o zaměstnání, odjel jsem do Indie. Chtěl jsem jen tak cestovat po Indii a navštívit Oshovu komunitu v Púně. Jedna z mých profesí je profese trenéra - učím lidi hrát tenis. Říkal jsem si: „Pojedu do Púny, tam můžu učit tenis a vedle toho se vídat s mnoha hezkými ženami." Do té doby jsem se ve svém životě doopravdy zajímal jen o dvě věci: o tenis a o schůzky s hezkými ženami. Je to normální, nebo není? Pro mě to skutečně bylo normální. Neměl jsem zkrátka v úmyslu hledat nějakého gurua.

Přesto jsem „svého" gurua našel a nebyla to žádná náhoda, jelikož mě k němu přivedla jedna hezká žena. Řekla mi: „Zítra ránu půjdu do ášramu swamiho Hanse Radže Maharadže." Já na to samozřejmě. „Bude se tam hrát tenis?" Díval jsem se na ni, byl jsem z toho pohledu naměkko, a řekl jsem jí: „S tebou půjdu i do ášramu." Našel jsem tam docela normálního člověka, poměrně racionálního, naprosto se nevyvyšoval.

Seděl ve svém ášramu a když jsem ho poprvé uviděl, připomínal mi Ježíška. Četl nějaké indické noviny, na podlaze okolo něho sedělo asi deset až patnáct lidí. Ti, co přicházeli, se ukláněli a dotýkali se svým čelem jeho nohou. To ale nebylo všechno. Když někdo vycházel, opakovalo se totéž. Vůbec jsem to nechápal, jen jsem si pomyslel: „Co se to tady děje?" Nikdo neřekl ani slovo a on bez pohnutí četl dál své noviny. Zřejmě ho ti, kdo k němu přicházeli, vůbec nezajímali. Po pětadvaceti minutách jsem se už nedokázal udržet a zeptal jsem se ho: „Promiňte, prosím..." Odložil noviny a já hleděl do nanejvýš přátelských hnědých očí. „Promiňte, pane, můžu se vás na něco zeptat?" Moje otázka vyvstala ze samého středu mého srdce, vůbec jsem o tom nepřemýšlel, jinak bych se nebyl odvážil ji položit. Ta otázka zněla: „Proč vám ti lidé líbají nohy?" Podíval se na mě a řekl: „Nemám ponětí." A už byl zase ponořený do svých novin. To byl můj první satsang.

Nevěděl jsem, jak se mi to celé stalo. S tou ženou, která mě tam vzala s sebou, jsem už nebyl, tak jsem denně chodil do ášramu sám. Vůbec jsem to nechápal. Seděl jsem tam každý den. Někdy se swami Hans Radž Maharadž začal se mnou bavit. Byl jsem dobrý ve své profesi, věděl jsem, jak řídit hotel, věděl jsem, jak se hraje tenis, ale to, co se dělo tady, mi bylo naprosto cizí. Měl jsem tolik otázek a on mi věnoval spoustu času. Po dvou měsících jsem se do něho zamiloval - prvně v životě jsem se zamiloval do muže. Moje srdce přetékalo láskou. Pak jsem jednoho dne pochopil, proč mu lidé líbají nohy: mně se stalo totéž! Neudělal jsem to, prostě se to stalo. Byla to neuvěřitelní blaženost a extáze. Řekl mi: „Zůstaneš-li tady u mě, přijde osvícení." Odpověděl jsem: „To je mi úplně jedno. Vím jen jedno. Chci být s tebou!" On řekl: „Přijde čas, kdy lidé budou líbat nohy tobě." - „To mě nezajímá. Někteří možná budou líbat něco jiného, moje nohy to ale nebudou." Smál se.

Aby mohlo dojít k osvícení a bylo možné poznat Neprojevené, musí se ego poddat. Může k tomu dojít prostřednictvím hlavy, objeví-li se ti taková myšlenka, a najednou k tomu dojde. U mě k tomu došlo dřív, obvyklým způsobem, totiž prostřednictvím Gurua.

Jde v podstatě jen o jedno. Musíš mít zájem uniknout neustálému vnitřnímu brebentění - většinou je to víc hlasů, kterým se tak reálně naslouchá a které nikdy nejsou potichu. Je to podobné, jak když blázen utíká po ulici a mluví sám k sobě. Když někoho takového přivedeme k lékaři, umístí ho do zařízení s psychiatrickou péčí. Přitom se tak chováme všichni!

Viděl jsem mnoho lidí, kteří se odevzdali, často to ale nebylo skutečná odevzdanost. Ego má v zásobě tolik triků. Říká si: guru požaduje oddanost, tak se mu odevzdám. Může se to stát každé oblasti - vůči guruovi, ve vztahu, v práci, v běžném každodenním životě. Ale taková odevzdanost není opravdová, protože ego chce na oplátku dostat za ni něco nazpátek. To není žádná skutečná odevzdanost, je to spíš obchod. Jde o to, že ego nemůže odevzdanost „provést" - to by byla manipulace.

„Milý guru, co bych měl udělat, mohu jít na záchod?" To není odevzdanost, tím se zbavuješ vlastní síly a stáváš se závislým jako dítě.

*

Tazatel: Mám pocit, že jsi neustále propojený s klidem. Prohloubí se ještě, když se zkoncentruješ na klid?

Lodewyk: Co znamená zkoncentrovat se? Znamená to, že dojde k ukončení uvědomování si něčeho. Člověk říká: „Prosím tě, jdi ven, musím se zkoncentrovat!" Koncentrace zužuje uvědomování jako takové, jako kdybychom se dívali jen klíčovou dírkou. Nejde o koncentraci. Nejde o to, abychom něco udělali, jde o to pochopit, a to se může stát jakkoliv, v každém jednotlivém okamžiku. Žádná cesta k tomu ale nevede. Nedokážeš rozpoznat, co dělá rozum? Rozum vnáší do hry čas - a tím mizí Teď. Ego používá Teď jako prostředek k dokončování nějaké činnosti. Proto běháme pořád kolem dokola a jsme tak zaměstnaní. Lidé jsou na cestě k zítřku, do „Země budoucnosti". Ego se nikdy necítí úplné, stále se zabývá hledáním celosti, hledáním úplnosti pomocí úspěchů v oblasti financí nebo spirituality, tím, že získá uznání. Takovým způsobem se ego vyhýbá současnému okamžiku, protože v současném okamžiku ego existovat nemůže! Je to to jediné místo, kde ego nemůže existovat: tady, teď! A proto se ho mimořádně bojí. Všechno, co se ti teď děje, se děje v současném okamžiku, a všechno, co se stane v budoucnosti, se ti stane v Teď. Je to ten jediný moment, který je živý, ve kterém je skutečně život. Ale my k tomu říkáme: Ne, děkuji. Cítím se příjemněji v budoucnosti. Proto tak nesmírně trpíme.

Ve skutečnosti všichni hledáme právě to, co je tu teď. Ale hledáme na nesprávném místě, protože hledáme v budoucnosti.

Je to teď tady, v srdci, v těle, ne v hlavě. Když se svým uvědomováním jdeš do těla a cítíš ho, jsi okamžitě víc v přítomnosti. Jsi-li pouze v hlavě a někdo ti řekne něco špatného, ego se cítí přímo ohrožené. Neustále se rozhlíží kolem, jestli není na obzoru nějaká hrozba.

Když tu vidíš tohoto člověka, který sedí před tebou a říká to tak, jak dokáže - přeskočí-li jiskra, můžeš to v kterémkoliv okamžiku všechno poznat! Ve zlomku okamžiku můžeš poznat, že mnohé z toho, co říká, se dotýká pravdy v tobě, a najednou rozumíš. Na příklad rozpoznáš, že vztah, který právě máš, nevychází naprosto z ničeho. Je-li tu toto vědění, skutečné vědění, které je daleko hlubší než jakékoliv myšlenky a pocity, něco se docela automaticky změní. Nemusíte vůbec nic dělat, můžete si to prostě užívat, nebo také ne. Nemám žádné učení, nebudu vám říkat, co byste měli dělat. Když jen jednou zahlédneš pravdivost nebo lživost svého života, vstoupí do tvého života chápání a o všechno další je postaráno. Jakmile jednou poznáš, že provaz není had, nepotřebuješ to už sám sobě potvrzovat a říkat si „Tak, teď jsem poznal, že lano není žádný had, teď si musím udělat nějaký plán."

Nejde o to, jak jednáš, ale o to, že v sobě poznáváš Pravdu a dokážeš ji pociťovat. Přísahám na samotný základ své vlastní zkušenosti, že pak, když žiješ tak, jak to podle pravdy vnímáš, je to mnohem jednodušší, než prožívat život, který je nepravdivý.

------------------------------------

Lodewyka je možné vidět na ukázkách videa na http://www.youtube.com/watch?v=tmQljR4H7Bw a na http://video.yahoo.com/video/play?vid=273154 ; má také svou webovou stránku na http://www.lodewyk.org/

Tento text přeložila a poslala paní Lída M. a mám tu od ní ještě další 2 překlady Lodewyka, které postupně zveřejním. Děkuji!

 

Tisk

• Tweet