Být pohlcen samotným bytím
'Zeptejte se sami sebe: "Jaký je skutečný motiv všeho, co dělám, na co myslím, co chci?". Uvidíte, že vaše skutečné přání je být bez přání. Vaší skutečnou touhou je klid. Ve všech různých situacích svého života neustále usilujete o spokojenost. Stále přehlížíte, že vytoužený objekt nikdy nedodrží svůj slib.' - Jean Klein
Přišel jsem si vás poslechnout poprvé, můžete mi říct něco o své životní filozofii?Začněme tím, že se nejdříve podíváme na to, proč jste sem dnes přišel. Když budete hledat důvod, možná v sobě objevíte pocit vnitřního nedostatku, jakýsi hlad, který jste sem přišel zkusit ukojit.
Než ale budeme pokračovat, uvědomme si, že ve skutečnosti není čeho dosáhnout. Ve chvíli, kdy jste o tom zcela přesvědčeni, nastává zastavení.
Veškerá energie dříve vynaložená k nějakému cíli se vrací ke svému zdroji a vy se vracíte zpět do své přítomnosti. Zpočátku to může být přítomnost namířená k něčemu, protože v povaze očí je vidět a uší slyšet. Když se však vidění a slyšení oprostí od motivu, cíle a záměru, nepatří již pouze očím a uším. Nezaujatá pozornost je vícerozměrná: celé tělo slyší a vy můžete cítit, i když ne smyslově, že se slyšení a vidění objevuje ve vás, ve vaší celistvé přítomnosti. Nakonec se i slyšení a vidění rozpustí v této přítomnosti a vy s ní splynete v jedno.
Nakonec již neexistuje subjekt, který vidí, ani objekt, který je viděn. Existuje pouze jednota.
To je to, co vám přicházím sdělit. Ztotožnění se s touto přítomností, s touto celistvostí, s touto plností, to je meditace, ale není zde žádný prostředník ani objekt, na který by se meditovalo. To není filozofie - to je vaše skutečná přirozenost.
Intelektuální pochopení se tomuto nevyrovná?
Ne, protože nikdy nemůžeme vědět, kdo skutečně jsme stejným způsobem, jakým poznáváme jiné věci, protože my jsme poznáváním samotným. Musíme tedy přistoupit k bytí. Cokoli jiného je pouze koncept.
Ale můžeme mít záblesk, který se dotkne jistoty, na kterou pak nemůžeme zapomenout. A pak se k tomu snažíme neustále vracet.
Připadá mi obtížné pochopit myšlenku, že "máme záblesk TOHO", a přesto se vracíme ke svému obvyklému způsobu života. Jak by to mohlo být opravdu TO? Zdá se mi, že je to stále ještě zkušenost svázaná časem a pojmy.
Zážitek patří někomu, nějakému "já". Je chápán ve vztahu k minulosti, k paměti, k tomu, co už známe. Stále má subjekt, prožívajícího, a objekt, něco prožívaného. Ale to, co jsme v podstatě my, nemůže být nikdy zakoušeno, nemůže nikdy existovat ve vztahu subjekt-objekt, takže musíme opustit veškerou touhu po zkušenosti.
Co tedy znamená lépe poznat sám sebe? Znamená to, že se stanete více obeznámeni s tím, co nejste. Nejste svým tělem, smysly, emocemi a myslí.
To je směr diametrálně odlišný od snahy snažit se poznání získat. Musí k vám přijít samo. Musíte naslouchat svému tělu, smyslům a mysli, což je naslouchání, které vyžaduje opustit vše, o čem si myslíte, že víte, všechna podmínění, všechny vzorce. Když v tomto naslouchání setrváte, vynoří se vjemy z toho, co by psychologie nazvala podvědomím a nadvědomím.
Nepřikládejte však těmto vjemům velkou pozornost, protože důraz na vnímaný obsah vás udržuje ve vztahu subjekt-objekt. Nejprve pozornost zaměřujte na vnímajícího a později zjistíte, že do popředí vystoupí samotné naslouchání, až nakonec v tomto naslouchání rozpoznáte sami sebe.
Naslouchání je pozadím všeho, co se objevuje. Je to klid. Vaše tělo, smysly, mysl a všechny stavy přicházejí a odcházejí, ale vy jste touto bezčasou přítomností.
Myšlenka, že existuje něco, čeho lze dosáhnout, je hluboce zakořeněná, a tak stále žijeme v procesu stávání se a vrháme energii do toho, abychom si něco vzali nebo udrželi. Naslouchání bez motivů však prohlubuje přesvědčení, že ve skutečnosti není co získat ani ztratit, a z mysli odpadá podmiňování, ustupuje rozrušení a nastává klid.
Jste pak jako rybář, který neovládá ani ryby, ani vodu. Pouze se dívá. A dojde k pocitu, že vše je obsaženo v tomto dívání, v tomto tichu - mimo něj není nic. V tuto chvíli stojíte na prahu svého skutečného bytí, ale žádná vůle vás přes něj nemůže přenést. Jste pohlceni samotným bytím.
*
Přeloženo z knihy Eas of Being od Jeana Kleina.
Témata tohoto článku: Jean Klein
